Proč je Japonsko stále technologicky na špici

By Mr. Minoru Usui

V průběhu minulého století Japonsko dokázalo vyvinout řadu technologických inovací, které byly „světovým prvenstvím“, a způsobily převrat v našich pravidlech a způsobu práce. Od kapesní kalkulačky v sedmdesátých letech minulého století přes osobní hudební přehrávač Walkman v roce 1979, který posunul poslouchání hudby na vyšší úroveň a umožnil nám poslech na cestách, až po nejnovější androidy (humanoidní roboty), kteří mluví, vypadají a chovají se jako lidé. Všechny tyto převratné produkty dokonale vyhovovaly potřebám doby, vytvářely novou hodnotu a dokázaly předvídat potřeby lidí možná ještě předtím, než si je sami uvědomili. 

Líheň nápadů po celá desetiletí

V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí zemi postihly finanční rány, jako splasknutí ekonomické bubliny či úpornější konkurence jak ze západních zemí, tak z Číny. Ačkoli některé společnosti upadly v zapomnění, ostatní prokázaly, že japonský smysl pro inovace a technologický průmysl povstal z popela a je nyní silnější než kdy jindy. Zatímco se naše postavení lídra v oblasti produktů, jako jsou televize a domácí spotřebiče, dříve propadlo, podařilo se Japonsku usednout zpět na pomyslný celosvětový trůn v oblasti elektronického hardwaru pro vybrané spotřebitelské a obchodní trhy. A to zejména díky schopnosti rozeznat vhodné produkty v neustále rostoucí kategorii výrobků (od tiskáren až po robotické technologie) a věnovat se jejich vývoji. Úspěšné společnosti stojí na základech budovaných po mnoho desetiletí, vylepšují a vyvíjejí technologie tak, aby vyhovovaly dnešním měnícím se potřebám. Například zaměření se na odvětví miniaturizovaného robotického hardwaru umožňující menší, lokalizovanou výrobu pokračuje výhradně na západě. Výsledkem jsou vysoce přesné senzory umožňující sledování změn v těle a vizuální komunikační technologie navržená tak, aby splňovala ty nejpřísnější požadavky pracoviště. 

Vznik softwaru

I když mají inovace dlouhou a bohatou historii, s příchodem Googlu, Facebooku, Twitteru, YouTube, Applu, Uberu a AirBnB se zdá, že veškeré snahy se upírají na západ a nyní se vše točí kolem „více vzrušujícího“ softwaru než hardwaru. Ačkoli software je aktuálně populární a jeho odvětví se neustále vyvíjí, aby uspokojilo každou naši potřebu, hardware zůstává základním hnacím motorem dnešního společenského vývoje. Bezpochyby také zůstane prostředníkem mezi lidmi a softwarem. 

Síla japonského hardwaru

Co je tedy zdrojem síly japonského hardwaru? Nejčastěji používám příměr kuchaře připravujícího sushi, který je motivován jak spokojeným úsměvem svého zákazníka, tak i penězi, které dostane na konci večera. Myšlenka zručného řemeslníka, který pracuje přímo na očích chválícího zákazníka, je klíčovým prvkem jedinečného stylu výroby známého pod pojmem monozukuri,což znamená kombinaci umění a vědy ve výrobním procesu, a je předchůdcem udržitelné výroby. Hlavní myšlenkou je, že pohled zákazníka inspiruje řemeslníka, který usiluje o dosažení cíle a překoná všechny překážky, se kterými se může setkat během své cesty. Zjednodušeně se koncept monozukuripřekládá jako „poctivé řemeslné zpracování“ a tato dovednost se zlepšuje v průběhu času poháněna touhou vyrábět špičkové produkty s lehkostí, minimem odpadu a za použití přesných technických dovedností. To vše je hluboce zakořeněno v duchu japonského řízení podniku a výroby. Všechny produkty jsou vytvářeny při nekonečném cyklu neustálých vylepšení a vždy s ohledem na koncového zákazníka. 

Výzkum a vývoj

Japonsko není z geografického pohledu bohaté na přírodní zdroje. Dostupné zdroje tedy musely být vždy využívány efektivně a suroviny na výrobu vysoce kvalitního hardwaru pro export musely být importovány. Země má vysokou hustotu obyvatelstva, což je klíčovým faktorem rozvoje kompaktní a efektivní infrastruktury, včetně technologií. Společnosti mají dlouhou tradici, která umožňuje, aby výdaje směřovaly do výzkumu a vývoje a přinášely významné výsledky.

Japonsko do výzkumu a vývoje intenzivně investuje. Podle nejaktuálnějších údajů je Japonsko třetím největším investorem v oblasti výzkumu a vývoje se 3,49 % z HDP za rok a 10 z 1 000 zaměstnanců se aktivně podílí na vývoji. V podnikatelském sektoru se tato částka rovná 132 644 milionům amerických dolarů z celkových nákladů na výzkum a vývoj (PPP) ve výši 170 589 milionů dolarů. Asi není žádným překvapením, že z celé Asie získalo Japonsko nejvyšší počet Nobelových cen za vědu.

Zatímco Západ prosazuje pevný trh softwaru, který pohání neotřelý způsob myšlení a investoři pro inovativní začínající podniky, úspěšní japonští výrobci i nadále vylepšují a zakládají si na tom, co umí nejlépe: hardware vyvinutý díky hluboce zakořeněnému étosu kvalitního a přesného zpracování.

Naše společná budoucnost bude postavena na základě těchto dvou světů a společenského vývoje, který bude doplněn a obohacen o oba aspekty.

Vedoucí postavení v oblasti inovace

Faktem zůstává, že bez dostupnosti a neustálého zdokonalování vysoce přesného hardwaru, který slouží jako nositel softwaru, by nebyla uskutečněna žádná z těchto změn. Stejně tak je pro tento pokrok zásadní zachování a investice do technických dovedností odborníků. V tom si Japonsko stále vede nejlépe.

Společnost Epson usiluje o to, aby se pro své zákazníky stala skutečně nepostradatelnou. Proto se snaží ztělesňovat tento étos vytvářením vysoce přesného hardwaru a dodržováním zásad technologie monozukuria sho - sho - sei(efektivita, kompaktnost a přesnost) u všech svých produktů. Nepopírám, že jsme si prošli obdobím, kdy se naše společnost odvrátila od svých zásad a zaměřila se více na konkurenty než na své zákazníky. Jaký ale mělo smysl překonání našich konkurentů poskytováním lepších funkcí a vlastností, které zákazníci nepotřebovali? Během posledních několika let jsme se však znovu vrátili zpět ke svým kořenům v poctivém řemeslném zpracování, zaměřili se znovu na potřeby zákazníka a na širší cíl udělat svět lepším místem. A zatímco spousta našich konkurentů výrobu outsourcovala, my jsme se zaměřili na svůj vertikálně integrovaný obchodní model. Ve vlastních továrnách tak vyrábíme své vlastní produkty, díky čemuž můžeme vytvořit cyklus, který při navrhování a výrobě odráží potřeby zákazníků. Již 75 let má společnost Epson vedoucí postavení v inovaci a nyní se zaměřuje na inovace v oblasti inkoustových tiskáren, vizuální komunikace, nositelných technologií a robotiky. Společnost Epson v tom má dlouhou tradici: Vyrobila první elektronické hodinky, první přenosný počítač na světě (Epson HX-20), první kompaktní a lehkou digitální tiskárnu a první barevnou inkoustovou tiskárnu na světě, jejíž nástupkyně jsou dnes milníkem v novodobé historii společnosti Epson. V centru všeho stojí zákazník a jeho zkušenosti s hardwarem. Společnost Epson každý den investuje 1,4 milionu amerických dolarů (1,2 milionů eur), nebo přesněji 5,2 % svého ročního zisku, aby ve výzkumu a vývoji hardwaru dosáhla maxima. 

Hardware bude i nadále důležitý a potřebný

Použijeme-li jako příklad chytré brýle – revoluční aplikace, které jsou vyvíjeny v rozšířené realitě, jsou dobré jen tak, jak jsou dobré brýle, které jsou vyrobeny k jejich užívání. Chytré brýle Moverio od společnosti Epson jsou navrženy pro více uživatelských aplikací. Brýle obsahují jedinečný binokulární displej OLED na bázi křemíku s vysokým počtem pixelů pro rozšířenou realitu, který je navržen tak, aby splňoval požadavky i na nejvíce náročných pracovištích. Originálními produkty a vlastní technologií (na rozdíl od outsourcovaného návrhu a výroby produktů) společnost Epson nejenže ručí za kvalitu zpracování, ale také za vytvoření produktů zcela od základu. Požadavky zákazníků jsou hnací silou vývoje produktu a určují každý krok. Na potřeby koncového zákazníka je brán ohled také při následné spolupráci se softwarovými vývojáři na vývoji konkrétních aplikací pro chytré brýle Moverio.

Od Silicon Valley až po výzkumné a vývojové laboratoře v Japonsku je konsenzus stejný: Hardware bude i nadále důležitý a potřebný. Pro udržitelnou budoucnost bude hrát důležitou roli ekologicky nezávadný, ale také účinný, kompaktní a přesný hardware, který pomůže podnikům a společnosti snížit ekologickou stopu.

Není tedy překvapením, že navzdory velkému pokroku v oblasti softwaru nebude žádná z těchto změn realizována bez hardwaru, který nám užívání softwaru umožňuje. Vysoce přesný, efektivní a sofistikovaný hardware zůstane i v budoucnu milníkem našeho společenského vývoje a nositelem digitálních revolucí. Společnost Epson je i nadále věrná svým kořenům, které vycházejí z japonského poctivého řemeslného zpracování zaměřeného na zákazníka, a je připravena pokračovat ve své cestě za objevováním zásadních inovací a vyráběním nejlepšího hardwaru ve své třídě. 

O společnosti Epson

Společnost Epson je globální technologický lídr propojující lidi, věci a informace díky originálním a přesným technologiím o kompaktních rozměrech. Nabídka produktů společnosti Epson sestává z inkoustových tiskáren a digitálních tiskových systémů, projektorů 3LCD, hodinek či průmyslových robotů. Společnost Epson se snaží přinášet inovace a překonávat očekávání zákazníků v oblasti inkoustového tisku, vizuální komunikace, nositelného příslušenství a robotiky.

Skupina Epson, vedená společností Seiko Epson Corporation se sídlem v Japonsku, zaměstnává více než 81 000 lidí v 85 společnostech po celém světě a je hrdá na svůj přínos komunitám, ve kterých působí, a na své trvalé snahy o snížení dopadu na životní prostředí.

global.epson.com/

Informace o článku

DATUM ZVEŘEJNĚNÍ

Author

Author profile

Mr. Minoru Usui

Mr. Minoru Usui is president of Seiko Epson Corporation. He has shown strong leadership in realigning Epson and seeks to create a company that is indispensable to its customers and society. Mr. Usui joined Epson in 1979 and worked on developing thermal printers desktop calculators. In 1988, he moved to the company’s inkjet printer development department and worked on Epson’s Micro Piezo technology which lead to the creation of Epson’s first Micro Piezo consumer printer. In 1997 he was made general manager in charge of inkjet development and in 2002 was promoted to company director and deputy COO of Epson’s overall printing business. He was appointed President in 2008 and, following the world financial crisis, set about re-defining Epson’s growth strategy and corporate vision by building on the company’s core technologies in printing, projection and sensing.