Rozmach technologií a pracovní místa: jak to vidí Evropané

Zkuste si představit svět, kde místo sériové výroby funguje lokální tisk, lidé díky vyspělým technologiím přímo ve svých domovech provádějí preventivní opatření proti rozvoji nemocí a kolegové nepracují ve společné kanceláři, ale pořádají virtuální porady prostřednictvím hologramů. Tato budoucnost je podle všeho mnohem blíž, než si myslíme.

Jak ukázal nedávný průzkum, v němž společnost Epson zkoumala představy evropských vedoucích pracovníků a zaměstnanců o pracovišti budoucnosti, výše popsaná vize budoucnosti práce není fantaskní představa, ale zvolna nastupující realita. Více než polovina (57 %) evropských pracovníků z různých oborů, mimo jiné ze zdravotnického, vzdělávacího, maloobchodního a výrobního sektoru, věří, že technologie od základu změní celá odvětví a modely jejich fungování, a 6 % dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že jejich konkrétní pozice už za 10 let nebudou existovat. Máme se tedy budoucnosti obávat?

Pozitivní očekávání

Revoluční změny, které by měla technologie přinést, vnímá 64 % evropských pracovníků, kterým byly předloženy úvahy 17 expertů a futurologů o vlivu technologií na pracoviště budoucnosti, velmi pozitivně.

Optimismus sám o sobě ale nepostačí. Úspěšné provedení transformace v jednotlivých oborech bude vyžadovat aktivní přístup ze strany společností. Pouze 14 % zaměstnanců má v současné době za to, že jejich společnosti jsou „vynikající“ ve sledování technologických novinek, a jen 28 % z nich se domnívá, že jejich zaměstnavatelé zavádění nových technologií zvládají velmi dobře.

Společnosti tedy čeká nelehký úkol. Při jeho plnění by navíc neměly zapomínat na to, že jejich zaměstnanci do budoucna hledí se značným znepokojením. Celkem 75 % účastníků průzkumu soudí, že širší využívání technologií povede ke snížení počtu pracovních míst. Pracovníci v jednotlivých zemích se přitom v pohledu na věc výrazně různí. Největší obavy mají Španělé – snížení počtu pracovních míst předjímá celých 8 z 10 dotázaných. Podstatně méně pesimističtí jsou němečtí zaměstnanci. Starosti o pracovní místa si dělá 67 % z nich. Jejich relativní optimismus ale patrně můžeme přičíst stávající situaci na pracovním trhu. Zatímco Španělsko se dnes potýká s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti v EU ¹, nezaměstnanost v Německu je druhá nejnižší.

Optimismus v různých odvětvích

Podobně zajímavý obrázek nabízí porovnání výsledků v jednotlivých oborech. Překvapivě optimističtí jsou zaměstnanci z výrobního průmyslu. 75 procent z nich předpokládá přechod k modelu výroby na místní úrovni, a 55 % si myslí, že počet pracovních míst se dramaticky nezmění nebo se zvýší. Tento pohled se vzhledem k očekávanému významnému vlivu 3D tisku na výrobní sféru jeví jako překvapivě pozitivní.

To respondenti ze vzdělávacího sektoru tak optimističtí nejsou. Obávají se nejen toho, že širší využívání technologií ve vzdělávání ovlivní schopnost studentů zapamatovat si informace, ale také toho, že zavádění technologií může brzdit řada faktorů. Za největší problémy, které by mohly ohrozit vzdělání budoucích generací, označují nedostatečné financování a vzdělávání učitelů a zastaralé technologie. Celých 61 % pracovníků ze vzdělávacího sektoru si myslí, že učitelé nejsou připraveni na to, aby studentům mohli předávat dovednosti, jež budou v nadcházejícím desetiletí potřebovat při práci s technologiemi. K tomuto tématu se ještě vrátíme v jiném článku.

Co pro nás z názorů evropských zaměstnanců vyplývá? Že bychom z mnoha důvodů neměli podléhat pocitu přehnané spokojenosti a že se revoluce blíží a lidé transformaci, kterou přinese, očekávají s opravdovým optimismem. Hlavní otázkou zůstává, zda společnosti dokážou zúročit potenciál nových technologií a konečně také to, kdo na sebe vezme odpovědnost a pokusí se je k tomu přimět.

Chcete se dozvědět více?

Úplná zpráva obsahuje všechny poznatky. Můžete si ji stáhnout zde.

1 http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Unemployment_statistics